Odvaha je rozhodnutí

Sedím u prázdného listu papíru, vedle mne spokojeně vrní britský kocour, který se občas dožaduje pohlazení za ušima. Přemýšlím o čem budu psát.

Vždycky jsem v životě dělala práci, která mne bavila a naplňovala. Přesto jsem občas měla pocit, že mi něco schází. Připadala jsem si málo prospěšná pro druhé lidi a celý svět. Možná některá z vás zažíváte podobné pocity.

Měla jsem pocit, že nemohu odejít ze stálého zaměstnání do nejistoty.

Hlavou se mi honily myšlenky: Co si řeknou lidé okolo mne? Nezbláznila jsem se?

Mezi tím ke mně přicházela znamení, která říkala, odejdi plnit si své sny, budeš šťastnější. Znamení jsem viděla a slyšela všude okolo sebe, v nedělní promluvě našeho pana faráře, ve čtení Bible či inspirativních knih. V okamžiku pomyšlení na podnikání okolo mne proletěl nádherný motýl nebo pták. Dokonce i některé kamarádky z mého okolí říkaly: " Jsi jiná, jdi svou cestou."

Jednoho dne ráno jsem se rozhodla, že svou intuici poslechnu. Přišlo rázné ROZHODNUTÍ.

• Rozhodnutí jít svou vlastní svobodnou cestou.
• Pomáhat druhým ženám a dětem.

Co následovalo? Pro okolí šok: "Ona řekla NE! ODCHÁZÍ! A CO MY TADY? CO BUDE S NÁMI?". A co to znamenalo pro mne samotnou?

• úleva,
• láska k sobě sama,
• svoboda,
• moje sebevědomí se řítilo k nebesům.

Najednou se ze mne stala rozkvetlá květina, která se hrdě točí za sluncem.

ANO, chtělo to velkou odvahu se rozhodnout a udělat ten PRVNÍ KROK na nové cestě životem. Trvalo mi dlouho, než jsem dokázala dát to důležité na první místo.

Nemusíme v životě pálit mosty a dělat radikální změny, abychom šli po cestě plné růží a štěstí. Každá růže má trny - životní překážky, nakonec zůstane jen květ růže a její omamná vůně.

Měli bychom učit odvaze se rozhodnout i naše děti. Nevíte, jak? Mohu Vám pomoci je provést nejen školním rokem s radostí a úsměvem.

S láskou Pavla